Měla jsem plán. Zůstat dva týdny na workaway v Bai Xep, počkat až přijede David a dát si společně nějaký trip po Vietnamu. Jenže. Moje workaway nevyšlo. Práce mi neseděla a celkově to nebylo ono. Po čtyřech dnech, kdy se mi lepila smůla na paty – o tom zase někdy příště – jsem si zabalila a vydala se znovu na cestu. Cíl byl dojet do Saigonu, najít si jiné workaway
Pokračovat ve čtení
I cesta může být cíl. Tak nějak zkráceně by se dala popsat moje výprava na Ko Samui. Potom, co David odfrčel do Chiang Mai a já se vybavila razítkem, které mě opravňovalo pobýt v Thajsku další měsíc, bylo třeba vymyslet, kam dál. Blanka s Markem byli na Ko Samui a tak jsem se rozhodla, že jim ty líbánky trochu nabourám. Kdo neví, kdo je David a proč jsem
Pokračovat ve čtení
Nějakou dobu jsem nic nenapsala, pohltil mě thajský no stress life style a jen jsem si užívala přírody, relaxu, pláží, jídla a vůbec všeho, co Thajsko nabízí. O tom všem později. Dneska to bude o tom, jaký to je, když potkáte někoho stejně tak skvělýho a bláznivýho, jako jste vy sami. A jelikož jsme byli dva, bude i dnešní psaní trochu netradičně z pohledu dvou osob.
Pokračovat ve čtení
Sedím si ve vlaku z Kanchanaburi do Bangkoku, celá ubrečená, že jsem musela odjet a hlavou se mi honí miliarda myšlenek. Za tři dny bych měla odletět zpátky na Langkawi. Tam, kde se mi strašně líbilo, kde mám domluvenou práci, odkud bych mohla podnikat výlety do celé Asie a v klidu si tam chvíli žít. Jenže. Nechce se mi. Miluju Thajsko. Definitivně. Už když jsem
Pokračovat ve čtení
Jak jste se mohli dočíst v minulém článku z Ko Ngai, rozhodla jsem se po odjezdu holek pokračovat dál do Kanchanaburi. Bohužel sem z Krabi nevedla žádná přímá cesta, všechno jen přes Bangkok. Když už přes Bangkok, tak zkusím, kolik stojí letenka. A podařilo se. Našla jsem super výhodnou letenku. Jo super výhodná letenka v šest hodin ráno.
Pokračovat ve čtení
Ještě dva dny před odletem z Myanmaru jsem úplně moc nevěděla, kam se v Thajsku vydám. Věděla jsem jen to, že nechci zůstat v Bangkoku a nechci trávit Silvestr na nějakém rušném turistickém party místě. A potřebovala jsem na jih, protože za mnou za týden měly přijet kamarádky. Abrakadabra, prst do mapy a co takhle třeba Ranong?
Pokračovat ve čtení
Jak se dá dlouhodobě cestovat? Kde na to ti lidé berou? Co je to digitální nomádství? Jak si sehnat práci online? A co vlastně můžu dělat, když nic neumím a nic o tom nevím? Jaké jsou výhody a nevýhody práce na dálku? Jak si stanovím svoji cenu? Těmito a dalšími otázkami ohledně dlouhodobého cestování, digitálního nomádství a práce na dálku se budu zabývat
Pokračovat ve čtení
Bagan se mi neopouštěl úplně lehce, protože atmosféra tady byla vážně suprová a rozhodně bych v něm ráda zůstala trochu delší dobu než jen tři noci. Bylo ale na čase se přesunout, protože 25.12. jsem měla odlet z Mandalay. Způsoby, jak se dostat z Baganu do Mandalay jsou tři – autobusem, lodí nebo vlakem. Dost jsem uvažovala nad lodí, ale nebyla jsem
Pokračovat ve čtení
Poprvé jsem nadšená vyprávění o Myanmaru slyšela v únoru roku 2017 od ostatních cestovatelů během dovolené v Thajsku. A hned vzápětí poté, co jsem si o Barmě začala zjišťovat více, jsem přišla na existenci Baganu. Místo, kde se na ploše o rozloze 42 kilometrů čtverečních nachází 2 200 chrámů. Přesněji stúpy se zvoncovitými věžemi
Pokračovat ve čtení
Cesta z Mawlamyine do Inle Lake pro mne byla čirým utrpením. Sice jsem si na cestu koupila placatku rumu, ale ta padla po hodině umrzání v autobuse. Nejsem tady první den a tak jsem se do autobusu nabalila co nejvíc to šlo. Přišlo mi ale trochu podezřelé, že místní lezou dovnitř v péřovkách a čepicích. Záhy jsem pochopila proč. Uvnitř byla nefalšovaná
Pokračovat ve čtení
Stejně tak, jako jsem neměla plán, kam jet z Yangonu, tak jsem neměla plán, kam jet z Bago. Respektive chtěla jsem jet do Hpa-An. Ale. Autobus z Bago do Hpa-An žádný nejel. Nebo možná jel, ale díky jazykové bariéře mi zůstal utajen. Vlak mi přišel komplikovaný, protože nejel přímo, ale s přestupem. Navíc ubytování v Hpa-An
Pokračovat ve čtení
Na cestu Barmou jsem neměla žádné plány. Věděla jsem jen, že chci vidět nějaká známá místa a nějaká neznámá. Až do posledního dne v Yangonu jsem nevěděla, kam a jak pojedu dál. Po projížďce Circle train jsem se rozhodla, že chci jet zase někam vlakem, takže volba padla na Bago. Na nádraží jsem se podívala na jízdní řád a učinila alespoň nějaký lehký pokus
Pokračovat ve čtení
