Den pátý a předposlední. Tedy aspoň takový byl původní plán. Vstáváme a jsme obě dvě docela unavené. I tak se ale rozhodneme, že to nevzdáme a pojedeme podle původního plánu. Jsme přece ultra statečný. Zase přivážeme naše mini batůžky na motorku a vyrážíme. Mimochodem to věčný přivazování a odvazování baťůžků…
Pokračovat ve čtení
Probouzím se do třetího dne na naší cestě Ha Giang loopem. Po dvou dnech jízdy na motorce se cítím vážně dost unavená. Aby toho nebylo málo dostávám menstruaci a s ní spojené křeče v břiše, bolest zad, kyčlí. K tomu se přidávají bolesti žaludku a pekelný průjem. Teda spíš sračka, řekněme si to na rovinu. Ideální stav pro další den na motorce…
Pokračovat ve čtení
Po předchozím pošmourném prvním dni v sedle motorky a skvělém zakončení v podobě suprové večeře vstáváme do dalšího zataženého dne. Ale žijeme! Zvládly jsme první den a i když jsem myslela, že mi večer upadnou ruce a totálně se zhroutím, tak žiju a těším se na další cestu. Posilníme se lívanci s marmeládou, suprovým…
Pokračovat ve čtení
Po občerstvení s výborným vietnamským kafem a parádním výhledem už nám moc kilometrů nezbývalo. Byla jsem už celkem unavená. Nikdy jsem tolik kilometrů najednou na motorce neřídila a teď si to brázdím serpentýny severního Vietnamu. Za normálních okolností je 65 km hračka. Řízení ve vietnamských horách je ale celkem dost velký rozdíl…
Pokračovat ve čtení
Se Sapou jsme se s Lenkou rozloučily o něco dřív než jsme původně plánovaly. Vlastně jsme zase tak moc neplánovaly a nebyly si do poslední chvíle jisté. Naše plánování vypadalo asi takhle: koukly jsme z okna, koukly jsme na sebe…“hmmm co myslíš?“….“hmmm nevím, se půjdu kouknout na autobusák, jestli jede něco přímo do Ha Giangu a uvidíme“…
Pokračovat ve čtení
Po výletu do Tam Coc jsme se vrátily zase zpátky do Hanoje, do naší základny v Chien hostel. Daly jsme tu jednu noc, rezervovaly autobus do Sapy, zabalily batohy (tentokrát celé) a druhý den vyrazily. Ubytování jsme nerezervovaly, však seženeme na místě. Cesta autobusem trvala zhruba šest bylo jako nic. Navíc autobusy jsou…
Pokračovat ve čtení
Před odjezdem do Vietnamu jsme s Lenkou žádné moc velké plány nedělaly. Obě jsme měly nějaká místa, která jsme chtěly vidět a zbytek se jednoduše dořeší na místě. Na nějaké velké plánování nás po různých zkušenostech neužije. Ještě předtím, než jsme vyrazily do Sapy, jsme si chtěly udělat nějaký menší výlet kousek od Hanoje. Po pročtení všech možných…
Pokračovat ve čtení
Lenka a Lenka. Už jen když se někomu někde představujeme, je o zábavu postaráno. Všichni si myslí, že si z nich děláme srandu. Takže bylo naprosto jasný, že když spojíme síly a vydáme se na cestu spolu, nebude o zábavu nouze. A taky že nebyla. Za měsíc jsme spolu projely severní Vietnam. Spoustu jsme toho viděly, spoustu jsme toho nestihly…
Pokračovat ve čtení
Svůj další pobyt na Koh Phayamu už jsem nechtěla strávit jenom zevlováním po plážích. To jsem dělala předchozí dva měsíce a i když to bylo skvělé a do života v blízkosti moře jsem se definitivně zamilovala, nastoupila potřeba začít dělat něco užitečného. A tak jsem si domluvila práci pro organizaci All for village, která pomáhá komunitě Moken sea gypsy…
Pokračovat ve čtení
