Češka v Malajsii

Návrat na Koh Phayam, workaway a love story II.

Svůj další pobyt na Koh Phayamu už jsem nechtěla strávit jenom zevlováním po plážích. To jsem dělala předchozí dva měsíce a i když to bylo skvělé a do života v blízkosti moře jsem se definitivně zamilovala, nastoupila potřeba začít dělat něco užitečného. A tak jsem si domluvila práci pro organizaci All for village, která pomáhá komunitě Moken sea gypsy. Mojí náplní práce byla stavba školy, aby měly děti do budoucna víc prostoru pro učení. Výměnou jsem dostala nádherný bungalov u moře v PP land beach eco resort, dvě jídla denně a hlavně skvělý pocit z toho, že dělám něco sakra užitečného. Pokud se v PP Land ubytujete normálně, je výdělek použit na pomoc komunitě. O celém projektu a mojí práci zde si můžete přečíst v článku Moken sea gypsy – kdo jsou a jak se jim žije v Thajsku?

Návrat po 3 týdnech bez kontaktu…čeká nebo ne?

Odjížděla jsem z Langkawi s pocitem, že na mě čeká minimálně užitečná práce a super ostrov, který miluju. To jestli na mě čeká i Pen jsem po třech týdnech bez komunikace absolutně netušila. Znáte takový to když vám srdce říká jedno a rozum našeptává „blbost!“. Můžu ale říct, že absence komunikace je ve finále super. My holky strašně rády visíme na telefonu a čekáme, kdy nám ON už konečně napíše. Takže jsem si užila tři týdny bez neustálého přemýšlení o tom, co dělá a proč mi nepíše. Ovšem nebudu tvrdit, že jsem nehypnotizovala mapu, kdy už budu konečně za thajskou hranicí a budu si moct do telefonu strčit svojí thajskou simku. Hned mi přišla zpráva, že mi zkoušel předchozí den volat. Málem jsem si cvrnkla. No jo. Okamžitě mu píšu, že jsem v Thajsku a na cestě. Žádná odpověď. Když dorazím do Krabi píšu, že jsem musela zůstat na noc v Krabi. Je to dost dlouhá cesta a do Ranongu z Krabi večer nic nejede. Žádná odpověď. Už se směju protože tohle je fakt typický.

A čeká! Kdo by to byl řekl…

Druhej den si sedím v buse do Ranongu. Telefon. Málem si znova cvrnku. Usmívám se jak debílek. Happy jak dva grepy. V Ranongu stíhám tak tak poslední speed boat a slavnostně ohlašuji svůj příjezd. Tentokrát okamžitá odpověd, že na mě čeká. Jupíííí. Hm jenže kde. V přístavu nikdo není. Zdaleka ne první ani poslední naše nedorozumění. Ještě se nám to všechno pěkně zamotá. Nakonec se nám podaří se potkat na silnici. Já jedu do Rasta Garden se ubytovat, on do přístavu. Skvělý. Po krátkém přivítání se dozvím, že musí do práce a uvidíme se „soon“. Z toho jejich „soon“ jednou vážně umřu. Na „soon“ jsem si počkala šest hodin.

Poklidné dny strávené prací a relaxací…a zůstaneš tu?

Dalších pár dní jsem strávila na střídačku stavěním školy, dopisováním článků na blog a samozřejmě s Penem v Hippy baru. Pak mě dost chytly záda a po práci byla nálada tak akorát na ležení v posteli. O samotě. Přestala jsem mu psát a on se taky neozval. Za čtyři dny se potkáváme na akci v Hippy baru. Je mi vyčteno, že jsem se neozvala, nepřijela a že mě hledal v mým ubytku, ale nikde mě neviděl. A že má rozbitej telefon. Aha. Takže tady je jako normální, že já za někým přijedu bez pozvání a rovnou si to nakráčím k němu domů. Tak fajn. Tohle dotáhla k dokonalosti Lenka, když jednomu sympatickému mladému muži vjela přímo do baru (ano, ta se sem vrátila taky). A zlikvidovala u toho jeden sloupek. Ten večer se ještě dozvím, že by byl šťastnej, kdybych tu s ním zůstala. Tak jo, zkusíme to, stejně jsem tu chtěla zůstat dýl nejen kvůli němu. Ovšem.

…ovšem trochu se to komplikuje

Ovšem druhý den se dozvídám, že je tady jeho expřítelkyně a že by chtěl být i s ní. Sakra co má jako bejt zase tohle?! Jeden den tak a pak zas tohle? Absolutně nechápu, jak to myslel. Jakože tady s ním budeme obě? Dělá si srandu?! Ano, nejsme v žádném oficiálním vztahu, ale po tom, co mi řekl včera, bych tohle vážně nečekala. A dřív, než si moje horká hlava a ego stihnou vyjasnit, jak to vlastně myslel, koupím si letenku do Hanoje. Stejně jsem pořád přemýšlela, jestli tam mám s Lenkou jet nebo ne. Ráda bych zůstala ale na druhou stranu jsem svý cestování nechtěla zastavit kvůli komukoli. Navíc projekt stavby školy skončil dřív, než se čekalo a na Koh Phayamu začala low season. Takže úplně mrtvo. Po skvělých party se slehla zem. Znamení jsou jasná, letí se do Hanoje!

Galerie

Když nechceš komunikovat ale vy…e se ti motorka

Nejradši bych pár dní trucovala, chodila s Lenkou po párty a jeho neviděla ani omylem. Jenže se nám podaří píchnout. Kousek od Hippy baru. Tlačit motorku pěkných pár kilometrů ve 35 stupních nebo si jít říct o pomoc? Strašně nerada si říkám o pomoc, zvlášť v týhle zamotaný situaci. Ale není zbytí. Ještě navíc se začíná zatahovat. Bude pěkná bouřka. Takže si to nakráčím k němu. A tam si sedí ex se svojí kámoškou a usmívá se jak měsíček na hnůj. Mno díky bohu za tu letenku, co mě hřeje v kapse. Milej zlatej píchlou pneumatiku opravit neumí. Jeho pomoc spočívá v tom, že mi půjčí svojí motorku. Strašná kraksna v poločase rozpadu. A navíc manuál. Jenže já to řídit neumím! To je v pohodě, tady šlápneš takhle, tady takhle a jedeš. Jednoduchý jak facka. Jo kdybych si řekla, aby mě odvezl, udělala bych líp. Po cestě marně přemýšlím, jak se s tímhle sakra podřazuje. Mám chuť ho zabít. Zase jsem si připomněla, že chlapům se nenaznačuje. Nikdy. Zásadně na rovinu. A v Thajsku to platí dvojnásob.

Nakonec vše zdárně vyřeším a můžu se vrátit pro Lenku. Po cestě zmoknu jak blázen. Vypadám fakt skvěle s tím bahnem až za ušima. V tomhle stavu mu jdu oznámit, že si tu jeho krásku musím nechat ještě do zítra. Potřebujeme se večer dostat na jednu z mála párty. Jo, tak tohle se povedlo, ten bude opravdu litovat, že odjíždím, až mě takhle uvidí 😀

Motorka vteřinu před rozkladem = o zážitky postaráno

S tím zázrakem na dvou kolech si ještě užijeme kopec srandy. Kromě toho, že blbě startuje a já mám nohy samou modřinu od neúspěšných pokusů o nastartování nášlapem, tak taky nejede do kopce. Nějak mě nenapadne nic lepšího než si podřadit na jedničku. Motorka se krásně zvedne na zadní. Ale ustály jsme to a nespadly. Navíc to byl docela dobrej adrenalin. Vždycky jsem tohle chtěla zkusit. Snad už jsme si dnešní smůlu vybraly. Nevybraly. Večer zjistíme, že nesvítí světlo. No nic, baterka na telefonu taky dobrý. A pořád to nejede do kopce. Další postavení na zadní už neustojíme a obě se válíme na zemi. Motorka je mi ukradená, stejně je to křáp, hlavně jestli se něco nestalo Lence. Je v pohodě, takže….jede se dál. Každej normální člověk by to vzdal. Ne však my dvě. Naštěstí se ten večer už nic mimořádného nestalo. Respektive nic, co bych chtěla zveřejňovat. Prostě jsme si zase daly ukrutnou párty no.

Vše vysvětleno a nastává ultra pohodička

Druhý den vracím motorku a tentokrát se nechávám odvézt zpátky. Prý zítra přijede. Jak chceš, je mi to jedno. Není mi to jedno ani trochu, ale za nic na světě bych to nedala najevo. Druhý den vážně přijede. Když mu oznámím, že jedu pryč, je evidentně hodně zaskočený. Prý to byla chyba a nedorozumění a miluje jen mě. Hm pozdě. Jestli mě chceš milovat, můžeš až se vrátím z Vietnamu. Každopádně další dny jsou zalité sluncem. Po ex se slehla zem a už jsem jí neviděla. Trávíme spolu veškerý volný čas, dělá co mi na očích vidí a dokonce se ke mě začne hlásit na veřejnosti. Hodně zajímavý obrat. Vlastně se to nakonec vyvinulo úplně nejlíp, jak mohlo. Je nám spolu dobře a je to zase o kus lepší než dřív. Nepotřebujeme ani telefony ke komunikaci. Řekneme si „soon“ a oba už víme, kdy a kde se sejdeme. Tahle životní jednoduchost mi začíná vyhovovat čím dál tím víc. No stres.

Vietnam byl ale můj sen a tak se jede!

Moje rozhodnutí odjet do Vietnamu se ale nezměnilo. Loučení opět probíhá ve stylu „doufám, že se vrátíš“. Takže tahle story bude mít další pokračování. Jaké? To je ve hvězdách. Nejsme v kontaktu. Zase. Odjíždíme, tentokrát obě dvě i s Lenkou. Za dva týdny jsme zvládly zlikvidovat tři motorky, jeden bar, zamilovat se a vyrobit si pár modřin. Na těle i na duši. Odjíždíme, abysme se mohly v červnu zase vrátit. Zase obě dvě. Protože show must go on že jo. Možná.

P.S. jo a víte co znamená v Thajsku „soon“? Je to něco mezi šesti hodinama a dvěma dny. Really soon prej znamená něco kolem dvou hodin.

Je to zajímavé nebo užitečné? Pošli to dál!
Share on Facebook
Facebook
Email this to someone
email
Print this page
Print
Pin on Pinterest
Pinterest
Tweet about this on Twitter
Twitter
Buffer this page
Buffer

Komentáře