Poprvé jsem nadšená vyprávění o Myanmaru slyšela v únoru roku 2017 od ostatních cestovatelů během dovolené v Thajsku. A hned vzápětí poté, co jsem si o Barmě začala zjišťovat více, jsem přišla na existenci Baganu. Místo, kde se na ploše o rozloze 42 kilometrů čtverečních nachází 2 200 chrámů. Přesněji stúpy se
Pokračovat ve čtení
Cesta z Mawlamyine do Inle Lake pro mne byla čirým utrpením. Sice jsem si na cestu koupila placatku rumu, ale ta padla po hodině umrzání v autobuse. Nejsem tady první den a tak jsem se do autobusu nabalila co nejvíc to šlo. Přišlo mi ale trochu podezřelé, že místní lezou dovnitř v péřovkách a čepicích. Záhy jsem pochopila
Pokračovat ve čtení
Stejně tak, jako jsem neměla plán, kam jet z Yangonu, tak jsem neměla plán, kam jet z Bago. Respektive chtěla jsem jet do Hpa-An. Ale. Autobus z Bago do Hpa-An žádný nejel. Nebo možná jel, ale díky jazykové bariéře mi zůstal utajen. Vlak mi přišel komplikovaný, protože nejel přímo, ale s přestupem. Navíc ubytování v Hpa-An
Pokračovat ve čtení
Na cestu Barmou jsem neměla žádné plány. Věděla jsem jen, že chci vidět nějaká známá místa a nějaká neznámá. Až do posledního dne v Yangonu jsem nevěděla, kam a jak pojedu dál. Po projížďce Circle train jsem se rozhodla, že chci jet zase někam vlakem, takže volba padla na Bago. Na nádraží jsem se
Pokračovat ve čtení
Do Barmy jsem přiletěla po měsíci z Malajsie a už na první pohled mi bylo jasné, že tohle bude trochu jiná Asie. A rozhodně je. Náročnější na přesuny, dorozumívání nebo finance. Neuvěřitelně pestrá, poučná, nabitá zážitky, podněty k zamýšlení a překvapeními. Někdy pozitivními, někdy negativními.
Pokračovat ve čtení
